První kolo senátních voleb v obvodu č. 21 vyhrál těsně kandidát ODS, TOP 09 a STAN Michael Žantovský, který získal téměř 40 % hlasů. Bývalý senátor, velvyslanec a mluvčí Václava Havla se v rozhovoru pro Politologický klub rozpovídal o aktuální situaci opozice nebo mezigeneračním střetu.

Foto: Facebook Michael Žantovský
Foto: Facebook Michael Žantovský

Když jste oznámil svou kandidaturu, tak jste uváděl, že chcete přispět ke sjednocení stran. Nicméně kandidujete taktéž proti kandidátovi opozice. Nemyslíte, že je to spíše tříštění sil?

“Já bych určitě řekl, že kandidovat a dokonce přimět ke koalici tři velmi standardní strany politického středu a pravice je krok ke sjednocení a dohodě zvláště proto, že se to podařilo jak v mém případě, tak i v případě Miroslavy Němcové, která ve vedlejším obvodu kandiduje za stejnou koalici. Já nechci komentovat strategii jiných kandidátů, ale myslím si, že tohle je účinnější postup než vytvářet například nová hnutí, protože to rozhodně ke sjednocení nevede.”

Určitě jste zaznamenal zprávu, že Mikuláš Minář z hnutí Milionu chvilek hodlá založit nové politické hnutí. Také kritizuje nejednotnost opozice, nicméně většina lidí tento krok jako tříštění opozice vnímá. Co na to říkáte?

“Já jsem panu Minářovi a hnutí Milion chvilek za demokracii vždy velmi fandil, ale musím říct, že jsem bral vážně jejich prohlášení, že chtějí být hnutím apolitickým a nestranickým, a přispívat ke kultivaci politického prostoru. Zřejmě už ten prostor ke kultivaci vyčerpali. Já mu můžu přát jenom hodně štěstí, ale nemyslím si, že je to v této situaci nejlepší cesta.”

Minář tvrdí, že své nové hnutí nebude spojovat se spolkem Milion chvilek. Má však tato organizace bez Mináře potenciál, nebo je s jeho osobou spjata tak moc, že bez něj nebude moci fungovat tak efektivně jako s ním?

“Kdybych to měl analyzovat z hlediska čistě politické taktiky, tak on se bude jistě snažit ten potenciál, který si vytvořil v čele Milionu chvilek, převést a přitáhnout i pro politickou iniciativu. V případě, že by se mu to povedlo, původní iniciativa pravděpodobně odumře a postupně zanikne. V dřívějších případech se takové věci stávaly.”

V poslední době se stále více ozývá otázka mezigeneračního střetu, nejhlasitěji snad nedávno v kauze rouškovného navrhovaného Andrejem Babišem. Vnímáte mezigenerační střet v naší společnosti?

“Já jsem vyrůstal v 60. letech v generaci, kde někteří její radikálnější představitelé razili heslo “Nevěřte nikomu, komu je přes 30”, ale dneska se na to dívám přece jenom trošku jinak. Mezigenerační střet není jeden z těch nejhlavnějších problémů, který máme, ale samozřejmě každá generace má svůj pohled a priority. Já považuji za jednu z největších priorit otázku vzdělávání a to se týká především mladé generace. Ale já ji chápu taky jako otázku celoživotního vzdělávání od mateřských škol až po univerzity třetího věku. Ta moje tendence bude vždy spojovat a svádět dohromady, já bych radši rozdíly mezi generacemi překonával, než je zdůrazňoval.”

Vy už jste jako senátor za Prahu 5 působil na přelomu tisíciletí. Jak vnímáte rozdíly mezi politikou dnes a v té době, co se nejvíce změnilo?

“V těch 90. letech stále existovala nějaká představa o politice jako o službě veřejnosti. Jako o něčem, čím člověk vyjadřuje svoji spoluzodpovědnost za svět kolem sebe a v některých případech také svůj dluh společnosti, když díky ní uspěl a dosáhl nějakých výsledků. Obávám se, že dneska se politika vnímá jako prostředek k získání vlivu, moci, bohatství nebo alespoň k posílení vlastního ega a to jsou jevy, které budou politiku provázet vždy. Ale chybí mi tam i ten původní etos politiky jako zájmu o věc nás všech.”

Vy jste byl v minulosti také velvyslancem České republiky ve Spojených státech amerických, přesněji mezi lety 1992-1997. Jaký máte názor na tamní nadcházející prezidentského volby, jejich možné výsledky a boj probíhající mezi oběma kandidáty?

“Já jsem nejen působil pět let jako velvyslanec, ale mám k té zemi celoživotní vztah jako překladatel, jako člověk, který se zabývá americkou kulturou a literaturou. Musím ale říct, že jsem z té situace velmi nešťastný. Já se obávám, že to nemůže dopadnout dobře, ať už vyhraje ten či onen kandidát. Bojím se, že polarizace americké společnosti, která probíhá už několik let možná i kvůli koronavirové krizi nesmírně zesílila a začala se projevovat násilím, neúctou k druhým lidem a netolerancí. Tolerance, schopnost se domluvit, to je něco, co jsem vždycky na Americe obdivoval a doufám, že se to vrátí. Tyhle volby to ale rozhodně nepřinesou.”

Politologický klub FSV UK pořádal 28. září 2020 předvolební debatu kandidátů do senátu v obvodu č. 21. Pozvání přijal Michael Žantovský (TOP 09, ODS, STAN, SNK ED), Václav Láska (Senátor 21, LES) a Jan Kubín (CESTA). Záznam debaty je možné zhlédnout zde. Reportáž je možné nalézt v předchozím příspěvku.

Text: Bára Pilná, Jiří Komárek