Aktuální dění v Bělorusku hýbe Evropou. Zfalšované výsledky voleb a suverénní vítezství Alexandra Lukašenka nad opoziční kandidátkou Svjatlanou Cichanouskou vyvolaly obrovskou vlnu protestů. Právě situace v Bělorusku byla tématem další online debaty Politologického klubu FSV UK, jejíž záznam si můžete shlédnout na našem Youtube kanále. Nejen o politickém napětí s námi diskutovali politický geograf Michael Romancov, běloruský spisovatel a organizátor protestů na podporu Běloruska v Praze Max Ščur a publicista Tomáš Vlach.

V úvodu debaty hosté v krátkosti popsali, jak vnímají situaci v Bělorusku z jejich odborné perspektivy, a zda je možné nalézt nějaké paralely s děním u nás v letech 1968 a 1989. Shodu našli hosté v jednotě národa, která byla klíčová i pro sametovou revoluci. „Přirovnání k sametové revoluci zde docela sedí, ovšem má to svá specifika. Běloruská společnost žádnou revoluci doposud nezažila, geopolitická situace je dnes jiná a jiné budou i důsledky protestů, “ řekl Tomáš Vlach.

Lukašenkův režim

Tvrdý postsovětský režim Alexandra Lukašenka v zemi vládne již 26 let, tento rok byl zvolen prezidentem popáté. Letošní volby se podle Maxe Ščura liší od těch předešlých tím, že občanům už dochází trpělivost. Koronavirovou pandemii Lukašenko politicky nezvládl a neustálé obcházení ústavy mu také nehraje do karet. Výsledky voleb jsou zmanipulované a společnost si to uvědomuje. Neobvyklé je i roční období voleb – teplé počasí je ideální pro venkovní protesty.  

Michael Romancov upozornil na transformaci režimu. „Lukašenkův režim zmutoval do podoby, kterou bychom mohli označit jako osobní diktaturu, své okolí připravoval na převzetí moci,“ uvedl. Změnily se také priority režimu – na začátku své vlády se Lukašenko zaměřoval na sociální jistoty, aby si získal chudší vrstvy běloruské společnosti, což je nyní minulostí.

Protesty na vlastní kůži

Novinář Tomáš Vlach sledoval situaci osobně v centru dění. „Lidem vadí zmanipulované výsledky, jejich nespokojenost umocnil policejní zásah, který následoval po volbách, protože to bylo něco neskutečného, 7000 lidí bylo zadrženo. Po Minsku jezdili policisté v černých dodávkách s tmavými skly a lovili protestující na ulicích – kdo se jim nezdál, sbalili ho do auta a jednoduše odvezli,“ popsal svou zkušenost Vlach. Tyto zásahy jsou daleko za hranou zákona i přesto, že původně měly být pouze odstrašujícím prostředkem k potlačení protestů. Všichni hosté se shodli, že zásahy policie jsou na prahu lidskosti. Celou společnost to však ještě více podnítilo k touze po změně. K represím dochází i v jiných oblastech – krátce po volbách prezident začal s přerušováním internetového připojení v celé zemi, které se děje na mnoha místech doteď. Jako komunikační platformu tak občané používají telegram, kde si podávají informace o plánovaných protestech. „Celá ta revoluce probíhá v podstatě na telegramu, což je samo o sobě velmi zajímavé,“ řekl Vlach.

Vztahy s Ruskem

Putin a Lukašenko pocházejí každý z jiné společenské vrstvy. Jejich původ a bývalá zaměstnání se promítají i do jejich současného politického jednání. Tato rozdílnost může dle Michaela Romancova zapříčinit i horší vztahy obou zemí. „Rusko je aktér z jiné váhové kategorie, nemůže být sporu o tom, že ruský prezident má touhu jaksi ovládnout a dominovat v celém prostoru někdejšího Sovětského svazu,“ doplnil. Moderátor položil také otázku, jaké by mohly být další kroky Ruska vůči Bělorusku – ­hosté se shodli, že nejpravděpodobnějším scénářem by mohla být spíše diplomatická jednání o legitimitě jednotlivých táborů než násilné zásahy.

Eventuálním nástupcem Lukašenka z řad proruských politiků by podle Maxe Ščura mohl být kdokoli z jeho současných oponentů. „V podstatě všichni oponenti se nechali slyšet, že mají zájem na vybudování pevných přátelských vztahů s Ruskem, Lukašenko je bere jako obrovskou hrozbu právě kvůli vazbám na Rusko,“ konstatoval Ščur.

Žena v čele Běloruska?

Opoziční lídryně Svjatlana Cichanouvská se Lukašenkovi postavila místo svého manžela Sjarheje Cichanouvského, který byl zatčen za údajné organizování výtržnictví a kandidatura mu byla zakázána Ústřední volební komisí. „Cichanouvská je kandidátkou, která by v případných nových volbách mohla dostat většinu hlasů, jako zřejmě dostala i v těch zmanipulovaných, ztělesňuje ženskou tvář revoluce,“ řekl Tomáš Vlach. Max Ščur naopak Cichanouvské příliš šancí nedává. „Nyní je nepochybně důležitou osobností revoluce, nicméně v situaci, kdy budou nové volby, přijdou další, politicky pravděpodobně silnější, hráči,“ dodal.

Text: Majda Hynčíková