Druhá vlna epidemie nemoci covid-19 zachvátila Česko. Naše společnost je však promořená nejen touto nemocí, ale i dezinformacemi o ní. V reakci na stále zhoršující se situaci přišel Politologický klub s online debatou s názvem Kdo se v tom má vyznat? Komunikace vlády a koronavirové dezinformace. Pozvání přijali vedoucí katedry marketingové komunikace a PR FSV UK Denisa Hejlová, ředitel neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Záznam si můžete pustit na našem YouTube kanále.

Aktuální situace je diametrálně odlišná od té na jaře. Lidé již méně dodržují vládní opatření, ačkoliv čísla nakažených u nás jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Moderátorka Eliška Halaštová se tak hned v úvodní otázce zeptala, co je podle našich hostů jinak.Podle Adama Vojtěcha, který stál v čele resortu zdravotnictví až do letošního září, je to jiná celková atmosféra ve společnosti, na níž dle bývalého ministra měly vliv i polarizované názory z řad odborné veřejnosti.

Denisa Hejlová shrnula svůj pohled do bonmotu, „Zatímco na jaře jsme byli best in covid, tak teď jsme worst in covid.“ Navázala také na exministra Vojtěcha s tím, že situace na jaře byla více synergická, byl zde pozitivní výhled do budoucna i důvěra ve vládu, kterou ovšem ztratila. Podle Michala Bláhy je to dané také komunikací, kdy se z poměrně jasné komunikace stala diskomunikace, když ze strany vlády zaznívaly rozdílné názory na epidemii, což způsobilo nejistotu a již zmiňovanou nedůvěru společnosti ve vládu.

U porovnání situace z jara s tou podzimní se ještě chvíli zůstalo. Slyšet byly hlavně kritické ohlasy na komunikaci vlády. Bláha jí vyčítal hlavně to, že se nedokázala poučit z dřívějších měsíců. Dle jeho slov není stát schopen rychlého poučení a označil jej za nepoučitelný. „Stát nevyužil poučení z jara, což je fatální chyba. Vláda si nepřipravila žádné modely, žádné scénáře vývoje, ale ani si nevytvořila síť kontaktů mezi novináři či influencery, kteří by mohli vládě okamžitě pomoci s komunikací opatření,“ přidala se s kritikou Hejlová, podle níž stát nezvládnul podzimní situaci s nastupující druhou vlnou epidemie.

Podle Hejlové i Adama Vojtěcha je problémem, že v Česku chybí jasná odborná autorita, jako je např. Institut Roberta Kocha v Německu, která by veřejnosti předkládala vědecky podložené a validní informace.

Komunikace vlády je často kritizována za její zmatečnost až chaotičnost. Občané mívají problém se ve vládních opatřeních vyznat, což napomáhá pocitu frustrace z těchto opatření. Michalu Bláhovi ani Denise Hejlové se nelíbí, že opatření jsou velmi složitě uchopitelná a nedá se v nich vyznat. Hejlová též poukázala no to, že až teď se vláda dokázala spojit s opozicí, aby připravila web, kde by byla opatření přehledná.

Bývalý šéf resortu zdravotnictví Vojtěch se však vlády chtěl zastat. „Možná už se zapomnělo na to, že na jaře jsme asi za týden vytvořili web, který funguje do dneška,“ bránil se exministr. „Ano máte pravdu, v březnu vzniknul web koronavirus.mzcr.cz, který funguje do teď. Problém je, že teď vypadá úplně stejně jako v březnu s jediným rozdílem. Neustále tam zmatečně a celkem náhodně přibývá další obsah,“ reagoval na Vojtěchova slova Bláha.

V neposlední řadě došlo i na téma dezinformace. Dle výzkumné agentury Ipsos se 6 z 10 Čechů setkalo s dezinformací o koronaviru. Podle datového analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela se na českém internetu denně objeví přes 50 dezinformačních zpráv. Tyto dezinformace nejčastěji popírají existenci viru a nabádají k nedodržování vládních opatření, což z nich dělá velmi nebezpečný nástroj. „Je nutné, aby se na boj proti dezinformacím vedle vlády zaměřila i média. Pro média je totiž velmi lákavé udělat rozhovor s doktorem, který odmítá roušky, protože je tam jakási kognitivní disonance, která je pro lidi zajímavá,“ zaznělo od Denisy Hejlové.

„Dezinformace o koronaviru se na jaře prakticky neobjevovaly. Přišly až s odstupem od první vlny a roli v tom bohužel sehráli různí lidé, kteří prezentují různé zlehčující názory, které potom přebírají dezinformační média,“ uvedl Adam Vojtěch, jenž vidí problém i v bagatelizaci tohoto viru.

K závěru debaty přicházely již tradiční dotazy od diváků. Jeden z nich se ptal na roli emocí v marketingové komunikaci, konkrétně pak jakou roli v ní hraje strach. „Strach je jedna z nejsilnějších emocí a je potřeba s ním zacházet jako s pepřem. Komunikace opatření se může opepřit, nicméně nejdůležitější je to napřed racionálně vysvětlit a být spíše pozitivní, až poté hrozit nějakou represí,“ odpověděla docentka Hejlová.

V dalších odpovědích na dotazy doporučovala vládním představitelům, aby se zdrželi svých odhadů a nestrašili mrazáky, jako to bylo v případě ministra vnitra Jana Hamáčka. Vládě naopak doporučila táhnout za jeden provaz. Z řad opozice vyzdvihla práci Dominika Feriho a jeho instagramový účet. „Vláda měla mít takových Dominiků Feriů aspoň dvacet,“ podotkla Hejlová a zdůraznila, že vláda měla navázat lepší kontakt s influencery, kteří jsou podle ní v dnešní době stejně důležití jako novináři.