Ve středu 30. 3. 2016 v Modré posluchárně se konala jedna z vůbec z nejočekávanějších akcí Politologického klubu – Superdebata. Dvěma hlavními tématy večera se stala problematika Brexitu a nekončící téma migrace. Nad novými výzvami Evropské unie přišli debatovat; europoslanec Jiří Pospíšil, ekonom a státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, vysokoškolský pedagog a právník Ivo Šlosarčík, religionista a teolog Tomáš Halík a v neposlední řadě filosof a sociolog Václav Bělohradský.
První část debaty věnovaná Brexitu se nesla v duchu praktického a ekonomického vnímání hrozby odchodu Británie z Evropské Unie. Prostor to byl zejména pro diskuzi mezi europoslancem Pospíšilem a ekonomem Prouzou. Jejího vedení se ujal jako moderátor Ivo Šlosarčík a hned v úvodním slovu prohlásil, že tato krize má potenciál změnit celou Evropskou Unii.
Pospíšil rozvinul myšlenku s tím, že i samotné vnímání Evropské unie se změní a výrazně můžou posílit euroskeptické strany v oblasti Visegradské čtyřky. Navíc poukázal na fakt, že v případě kdy se odtrhne tak významný hráč jako je Británie, může to mít za následek i další separatistické tendence. On sám je přesvědčený o výhodách Unie jako v oblasti hodnotové, tak i ekonomické.
Prouza vidí jeden z hlavních v problémů v osobnosti britského premiéra Davida Camerona, který si podle něj nebyl schopen uřídit vlastní kabinet. Kdyby to zvládnul, žádná debata o Brexitu by se vést nemusela. Dále varuje, že i v případě, kdy premiér krizi ustojí a Británie v Unii setrvá, ještě spoustu věcí se bude muset řešit. Británie bude daleko pasivnější, než tomu doteď bývalo a to například i v otázce vnitřního trhu.
Na otázku však, zda by nebylo lepší nechat jít Británii vlastní cestou, se všichni debatující shodli, že cena za takový odchod by byla příliš vysoká pro všechny aktéry.
Po vynikajícím coffee breaku, kde se vedla vášnivá debata, zda ochutnat slané či sladké, přišel druhý blok Superdebaty. Nad tématem migrace se zde sešli přátelé, ale i oponenti Tomáš Halík a Václav Bělohradský a jejich debatu moderoval bývalý předseda Politologického klubu Vladimír Hurych.

Debata zcela odlišná než ta předchozí nesená ve filosofickém duchu vybízela posluchače k zamyšlení nad mnoho důležitými otázkami, které si ve svém úvodním slovu kladl Halík: ,,Proč je zrovna v České republice taková hysterie ohledně uprchlíků, když uprchlíci sem ani nechtějí?“ Ptá se. ,,Snažíme se bránit naše hodnoty, ale co jsou to ty naše hodnoty, co je naše identita? Neztratili jsme ji už?“
Zdůrazňuje, že je třeba rozlišovat, v tomto případě co se týče islámu. Je pravda, že se z Koránu dají vytrhnout strašné věty, ale stejně tak i z Bible. Dále nabádal k tomu, že je třeba zamyslet se nad tím, co nás skutečně spojuje, a jaká je ta naše identita.
Bělohradský naopak cílil na samotnou spravedlnost mezi lidmi a její podstatu. Snažil se vysvětlit, jak je důležitá vyrovnanost sil, a že tam kde chybí, schází i porozumění pro slabší strany.
Při závěrečné otázce moderátora, kdy se ptal o radu, jak si člověk má zachovat chladnou hlavu v přívalu všech nejrůznějších proudů informací, Halík odpověděl prostě: ,,Učit se, učit se, učit se.“ Bělohradský se připojil myšlenkou, že bychom neměli ztrácet víru v humanitární disciplíny, jelikož právě v nich se skrývá jakési poselství naši civilizace a zároveň určitá sebereflexe.
Závěrečná myšlenka Halíka se týkala rovněž humanitárních věd, kdy je přirovnal k balastu (= spoustu zbytečných věcí), kterým se zatěžuje loď, než vypluje. S úsměvem ovšem doplnil, že bez onoho balastu, by se loď překotila.

Za Politologický klub Kristýna Švárová

Videozáznam prvního bloku debaty:

Videozáznam druhého bloku debaty: