Českou společnost v současnosti trápí nejen pandemie covidu-19, ale také sociální problémy odehrávající se na jejím pozadí. Plánovaná reforma důchodového systému, dostupnější bydlení či problematika rodičovské dovolené – to je pouhý zlomek z aktuálních výzev českého sociálního systému. Právě sociálními problémy ČR se zabývala debata Politologického klubu s názvem Co trápí Česko. Pozvání přijala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, sociolog a ředitel výzkumné společnosti STEM Martin Buchtík a předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Celý záznam debaty můžete zhlédnout na YouTube kanále Knihovny Václava Havla.
Debatu moderátor Jakub Vik otevřel tématem důchodové reformy. Dle Evropské komise se dlouhodobé vyhlídky veřejných financí v ČR v důsledku stárnutí populace zhoršují a česká sociální politika se neubírá správným směrem, ani co se zajištění dlouhodobé rozpočtové udržitelnosti penzijního a zdravotního systému týče. Dle Markéty Pekarové Adamové je udržitelnost veřejných financí mnohaletým problémem a je třeba důchodový systém reformovat. „Mix dvou aktuálních problémů – stárnutí populace a ekonomické dopady covidu-19 jsou nebezpečným koktejlem, který budeme muset velmi brzy začít řešit. Značný dopad na sociální systém a jeho financování bude mít také stárnoucí generace ‚husákových dětí’, která je nyní na pokraji produktivního věku,” konstatovala. Jana Maláčová poukázala na problém podprůměrných výdajů na sociální systém ČR. „Ze státního rozpočtu na sociální politiku vydává ČR pouze 20,5 %, průměr v evropských zemích je 41,4 %, na čemž se ukazuje, že sociální politika ČR je podfinancovaná.” Obě panelistky se shodly, že ČR bude potřebovat více financí na důchodový systém právě kvůli stárnoucí populaci. „Do budoucna je třeba zajistit nejen financování důchodového systému, ale také aby lidé neprožívali stáří v chudobě a systém byl srozumitelný,” řekla Maláčová. Právě tyto tři aspekty má naplnit nová důchodová reforma, jež byla představena v prosinci loňského roku. „Pro laickou veřejnost je problematika důchodů velice složitá a těžko pochopitelná. I poměrně vzdělaní lidé zjišťují, kolik přesně dostanou až v momentě, kdy jim je důchod vyměřen, do té doby si nedokáží představit, jak bude jejich důchod vypadat,” potvrdil Martin Buchtík nutnost lepší srozumitelnosti důchodového systému. Řešením by podle Jany Maláčové mohla být i důchodová kalkulačka, která je taktéž součástí nové plánované reformy.
Často probíraným aspektem důchodového systému je věk odchodu do důchodu a motivace lidí pracovat. „Měli bychom otevřít také debatu o tom, zda musíme opravdu po dosažení důchodového věku ihned opouštět zaměstnání, či ještě zůstat aktivní na částečný úvazek, mentorovat své mladší kolegy, to bychom u méně náročných profesí neměli zavrhovat,” řekla Pekarová Adamová. Podle Jany Maláčové by řešením mohlo být snížení daní u pracujících lidí v důchodovém věku. Pekarová však dodala, že je v první řadě třeba změnit daňový systém, jinak je téměř nemožné případný nový důchodový systém financovat.
Dalším klíčovým tématem debaty byl systém sociálních dávek ČR, jenž je nyní silně ovlivněn dopady pandemie covidu-19. Existenčně je kvůli pandemii ohroženo až 15 % obyvatel ČR, ať už v důsledku ztráty zaměstnání či nemoci. Jaký dopad může mít tedy tento fakt na systém sociálních dávek? Martin Buchtík míní, že dopady na společnost nejsou jen ekonomické, ale také zdravotní, psychické a mnoho lidí se potýká i se sociální deprivací. „Je důležité si uvědomit, že ekonomicky ovlivněné pandemií jsou převážně skupiny lidí, které už před krizí na tom nebyly dobře a byly jen krok od existenčních problémů. Tlak na sociální systém budou pravděpodobně vytvářet lidé s nižší kvalifikací či menšími pracovními úvazky, kteří práci hledají obtížně a mohou o ní poté i snadno přijít,” vysvětlil Buchtík. Ministryně Jana Maláčová vnímá jako nejzranitelnější složku sociálního systému občany s exekucemi, protože se kvůli zadlužení povětšinou dostávají mimo legální trh práce. „Rozluštění spočívá ve větší angažovanosti resortu spravedlnosti, není to problém pouze v sociálním systému,” dodala. V současné situaci je zásadním úkolem Ministerstva práce a sociálních věcí ochránit matky samoživitelky, které patří taktéž mezi zranitelné skupiny na trhu práce.
Systém sociálních dávek ČR se může zdát pro laickou veřejnost komplikovaný kvůli velkému množství dávek, na druhou stranu však právě díky množství dávek dokáže podchytit maximum případů. Podle Jany Maláčové je systém sociálních dávek ČR oproti mnoha evropským zemím jednoduchý. „Sociální dávky by měly fungovat jako trampolína – pomoci lidem vrátit se zpět do normálního života,” dodala. Markéta Pekarová Adamová naopak upozorňuje, na nedostatečné povědomí o možnostech sociálních dávek a apeluje na zjednodušení.
Třetí část debaty byla věnována bytové politice a sociálnímu bydlení. Hosté se shodli, že je nezbytné ceny bydlení v ČR nějakým způsobem korigovat. Problém je podle ministryně Maláčové komplexní, prioritně se musí bydlení zlevnit, a tím ho udělat dostupnější pro všechny skupiny. Nyní je v jednání zákon o dostupném bydlení, k jehož schválení by dle slov Maláčové mělo dojít ještě do konce volebního období současné vlády. „Bydlení je v tuto chvíli luxusem pro všechny, je nutné zavést zákon o dostupném bydlení, ne pouze o bydlení sociálním,” řekla. Martin Buchtík potvrdil, že česká společnost je k cenám bydlení kritická a ovlivňuje to především mladší generaci, které vysoké ceny bytů znesnadňují osamostatnění. „Mít vlastní bydlení je pro mladou generaci jeden z předpokladů pro to být v životě úspěšný. Jsme vychováváni tak, že vlastní bydlení je základem pro stabilní život,” popsal Buchtík náladu ve společnosti.
V závěru se naskytl prostor na dotazy od diváků. První z nich se týkal návratu žen z rodičovské dovolené zpět do pracovního procesu. „Od nového roku funguje ‚sdílené pracovní místo’, které má pomoci návratu z rodičovské dovolené, poskytuje to i větší flexibilitu,” odpověděla Maláčová. Problematiky návratu do zaměstnání po rodičovské dovolené se dotkl i další divácký dotaz. Jana Maláčová považuje v této oblasti za zásadní chystaný zákon o jeslích, který má přinést zlepšení dostupnosti dětských skupin a jejich přejmenování na jesle. Tato forma péče o nejmenší děti výrazně podpoří brzký návrat rodičů do práce, tudíž je nyní potřeba dětské skupiny podporovat a vybudovat tyto skupiny nejlépe v každé obci, což je podle Maláčové opět otázkou financí. „Velmi důležitá bude pracovní flexibilita obou rodičů. Měla by se také otevřít společenská diskuze o otcích na rodičovské dovolené, protože mnoho lidí tento trend považuje za dehonestující, což je třeba vyvrátit,” uzavřel Buchtík.