Svou přítomností nás tuto středu poctila prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová, která si i přes svůj nabitý program státní návštěvy České republiky dokázala udělat čas a přijmout pozvání k debatě pořádanou Politologickým klubem Fakulty sociálních věd UK. Hlavním bodem diskuze byla na přání paní prezidentky problematika nenávistné rétoriky a s ní spojené projevy intolerance ve společnosti. První část setkání vedli prostřednictvím svých dotazů moderátoři Karolína Klinková a Benjamin Horák, četným otázkám z publika se pak věnovala druhá polovina debaty.

prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová na půdě Univerzity Karlovy

Diskuze se uskutečnila v prostorech UK v Celetné ulici. Při této příležitosti slovenská prezidentka vůbec poprvé navštívila českou akademickou půdu. O celou událost projevilo zájem mimořádné množství studentů, a to z řad slovenských i českých. Důkazem toho byla ve středu 16. listopadu plně zaplněná Modrá posluchárna. Téměř hmatatelné očekávání vyvrcholilo bouřlivým aplausem při příchodu paní prezidentky Čaputové.

Celou debatu odstartovala radost z toho, že se paní prezidentka mohla dostavit. Vzhledem k nedávným událostem na polsko-ukrajinské hranici ani ona do poslední chvíle netušila, zdali se její návštěva České republiky uskuteční. ,,Naštěstí to bylo možné. Velice pečlivě jsem to vyhodnocovala a konzultovala. Čekali jsme, jaké budou další informace, a už i ty první nasvědčovali tomu, a potvrdilo se to, že zřejmě nešlo o úmyslný útok na území Polské republiky. Což je velice důležité,“ vysvětlila na úvod.

První dotaz k tématu nenávistné rétoriky odkazoval na říjnový teroristický útok v centru Bratislavy, kdy před barem v Zámocké ulici přišli o život Matuš a Juraj, dva nevinní lidé, kteří byli příslušníky LGBTQ+ komunity. O celé události se prezidentka Čaputová dozvěděla nejprve z médií, kdy ještě nebyl znám motiv trestného činu. Až následně, když se pachatel k útoku přiznal, vyšlo najevo, že jeho jediným motivem byla nenávist vůči LGBTQ+ komunitě. Hlava slovenského státu na to reagovala prostřednictvím sociálních sítí, útok odsoudila a vyjádřila soustrast rodinám obětí. ,,Mnozí odborníci poukazují na to, že u mnoha nenávistných projevů ve verbální rovině hrozí, že přerostou do fyzické roviny, nebo do konkrétního útoku. A to se zde stalo,“ upozornila.

Bohužel ani tato hrůzná událost nesnížila šíření nenávisti. Tragédie v Zámocké ulici však otevřela důležitou otázku politické odpovědnosti. Vysoce postavení veřejní představitelé si často neuvědomují dopady svých vyjádření na celospolečenské nastavení. Nejhorším případem jsou ale ti, kteří si svého vlivu vědomi jsou a nenávist šíří úmyslně. Tomuto problému nahrává i sílící vliv sociálních sítí a internetových médií, které jsou nejpřístupnějším nástrojem pro propagaci osobních postojů a názorů. Paní prezidentka si osobně prošla během své prezidentské kampaně řadou bitev na poli dezinformací a nenávistných projevů, které proti ní byly vedeny. Sama tedy moc dobře ví o jak naléhavý problém se jedná.

Nebezpečí dezinformací stočilo debatu k otázkám regulace a odpovědnosti sociálních sítí. Paní prezidentka přiznala, že v tomto ohledu je potřeba podniknout mnoho kroků, a to i v globálním měřítku. Trend šíření dezinformací má dnes obrovský bezpečnostní přesah, který v dohledné době zcela jistě nezmizí. ,,Sociální sítě jsou nástroj. Jako u každého jiného nástroj záleží na tom, jak ho kdo uchopí. Může sloužit k budování sociálních kontaktů, sdílení informací a podnětů, ale zároveň může být destruktivní silou,“ uvedla k danému tématu.

,,Vy jste před měsícem v Evropském parlamentu zmínila, že (zkrácená citace): Pokud se demokracie nebude bránit, můžeme být poslední generace, která ji zažije. Co byste vzkázala nové generaci, zde přítomným studentům, aby se tato „předpověď“ nenaplnila?“ zeptal se na závěr první části Benjamin Horák. ,,To, co mě napadá v souvislosti s dnešním tématem nenávisti – chci na druhou stranu poukázat na sílu slušnosti. Slušnost se někomu jeví jako slabost, protože je mírná, nekřičí, nehádá se, neútočí. Ale slušnost v té naší novodobé historii má obrovskou sílu. Protože slušná sametová revoluce byla síla společnosti, našeho společného státu, která byla schopna změnit režim a přinést nám svobodu,“ odpověděla prezidentka Čaputová a uzavřela vzkazem: ,,Slušnost není slabost, je to síla.“

Následoval prostor pro dotazy z publika. Otázky se nejčastěji zabývaly změnou současné politické kultury na Slovensku. Paní prezidentka vysvětlila, že problém vidí v nejisté době, která v lidech vyvolává strach. Ten vede k frustraci a touze po rychlém a radikálním řešení. Padl i dotaz na „odliv mozků“ ze Slovenské republiky, jeho příčiny, dopady a řešení. ,,Jde o dlouhodobé téma. Na jedné straně je to o kvalitě vysokých škol na Slovensku a na straně druhé o kvalitě života pro ty, kteří už vystudovali v zahraničí,“ odpověděla prezidentka. Dál vysvětlovala, že se na svých zahraničních cestách ptá těch, kteří vycestovali, co je důvodem toho, že se nechtějí vracet na Slovensko. Podle nich pak prý nejde ani o finance či uplatnění, ale o nerovnost příležitostí a celkovou negativní atmosféru. 

Ve světle státní návštěvy Česka se publikum dotázalo rovněž na průběh schůze s prezidentem České republiky Milošem Zemanem. Konkrétně se dotaz zaměřoval na to, jaké to je jednat s člověkem, který má tak odlišné názory. ,,Je zjevné, že s panem prezidentem Zemanem máme mnoho odlišných názorů a jiné vidění světa. To, za co jsem vděčná při našich schůzích, je míra otevřenosti, kterou jsme si nastavili hned ze začátku. Máme mezi sebou otevřenou komunikaci a nemusíme před sebou předstírat, že vidíme věci stejně. Což je pro mě velice důležité,“ vysvětlila paní prezidentka Čaputová.

Celou debatu uzavřela poděkováním paní rektorka Milena Králíčková. Za zvuku aplausu stojícího publika pak paní prezidentka vyrazila za svými dalšími povinnostmi.

Text: Amy Fousek, Jan Fiedler

Foto: Marianna Klimundová