Úloha lidských práv v zahraniční politice je v dnešním světě často skloňovaným tématem. Lidským právům byla věnována i další z debat Politologického klubu Fakulty sociálních věd, tentokrát pořádaná v rámci Festivalu demokracie. Pozvání přijali ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček, ředitelka Centra pro lidská práva a demokracii v neziskové organizaci Člověk v tísni Veronika Mítková a novinářka Deníku N Petra Procházková.
V úvodu debaty moderátor Filip Pluhař položil Veronice Mítkové otázku týkající se angažovanosti České republiky v Radě OSN. „V rámci mezinárodních organizací je Česká republika kritizována mnohdy neprávem. To, jakým způsobem vystupujeme v Radě pro lidská práva v Ženevě, v OBSE a v ostatních organizacích, je velmi dobré a naše prohlášení jsou silná. Vystupování České republiky je podceňováno,“ konstatovala. Za současný problém Mítková označila to, že média jednání ČR v mezinárodních organizacích nevěnují tolik pozornosti, kolik by si Ministerstvo zahraničních věcí v některých případech zasloužilo. Tomáš Petříček navázal na angažovanost ČR úspěšnými rezolucemi, které se podařilo prosadit během našeho předsednictví v Ekonomické a sociální radě OSN. „Otázka lidských práv se ve veřejné debatě, alespoň tedy v našem prostoru, smrskává na problematiku Číny i přesto, že soubor lidských práv je široký, a kromě práv politických je celá řada dalších jako například sociální nebo právo na kvalitní životní prostředí,“ dodal.
Dalším z klíčových témat debaty byly rezoluce obhajující lidská práva. To se aktuálně týká například Ruska a Číny. „Situace v Rusku je vyhrocená, ale Rusové rezolucím nebudou věnovat velkou pozornost, dokud nebude zaveden i nějaký sankční mechanismus při jejich porušování,“ řekla Petra Procházková, která působila jako novinářka mimo jiné i v Ruské federaci a situaci tak zažila na vlastní kůži. Podle Procházkové je však důležité si zároveň uvědomit, že jakékoli sankce a tlak na dodržování lidských práv v problémových zemích bude zároveň bolestný i pro nás na straně iniciátorů sankcí, dostaneme se tím do nevýhodné pozice. Klíčovým okamžikem pro dodržování lidských práv byla podle Tomáše Petříčka Helsinská konference v roce 1975. „Změny nenastanou hned ze dne na den, když vyzvete druhou stranu k dodržování lidských práv. Je to dlouhodobý vnitřní proces, a to je potřeba si uvědomit,“ vysvětlil.
Problematiku porušování lidských práv hojně pomáhají řešit neziskové lidskoprávní organizace. Veronika Mítková působí právě v jedné z těch, jejíž působnost zakázala na svém území ruská vláda– v Člověku v tísni. „Nikdy jsme se nedozvěděli žádný oficiální důvod tohoto kroku. Přináší to samozřejmě omezení naší práce, nepříjemnosti. Museli jsme ukončit veškeré aktivity v Rusku, protože bychom mohli ohrozit naše partnery a příjemce naší pomoci. Pomáhali jsme zveřejňovat příběhy obyčejných lidí utlačovaných režimem, podporovat novináře,“ komentovala zákaz činnosti Mítková. Dodala, že ochrana novinářů je v dnešní dezinformační době zásadní.
Hosté se shodli, že země Evropské unie zatím nesdílí podobné strategické priority, což se promítlo i do sankčního procesu vůči běloruskému režimu. Politická shoda nastala sice již v srpnu, ale konečný výsledek byl přijat až na začátku října. „Lidé v Bělorusku jsou ochotní jednat s jakoukoli zemí, s kýmkoli, kdo je vyslechne. EU začala dialog, takže Bělorusové jsou s jejím postupem spokojeni,“ řekla Procházková. „Společné postoje ke klíčovým regionům světa se v rámci Evropské unie neustále diskutují a je důležité, aby se země v této problematice co nejvíce názorově přiblížily, protože jedině touto cestou se může sladit i zahraniční politika EU a dojde ke zrychlení jednání,“ uvedl Petříček. Petra Procházková dodala, že největší názorové rozdíly přichází od východních zemí EU.
Lidská práva v diplomacii se dotýkají i pořádání mezinárodních sportovních akcí. Otázka od diváků, zda konání těchto akcí podporuje vládnoucí režimy v pořadatelských zemích, hosty nepřekvapila. Z pohledu Petry Procházkové jsou mezinárodní sportovní události určitým svátkem, který využívá lídr pořadatelské země ke svému zviditelnění, k ukázce svého bohatství. „Zahraniční politika by měla udržovat kontakty s nedemokratickými státy a to nejen v otázce sportovních akcí, může tím pomoci dané zemi více než když se izolujeme,“ řekla Mítková. Podle Tomáše Petříčka se s tímto problémem potýkala diplomacie již v minulém století, proto je na místě otevřít diskuzi mezi státy a pokusit se dojít k řešení.
Celý záznam debaty můžete zhlédnout na Youtube kanále Politologický klub FSV UK.
Foto: Tomáš Novotný